---

 

NOVELA ZP V OBLASTI DOVOLENÉ

 

• Nová koncepce dovolené je založena na týdenní pracovní době zaměstnance, z níž se odvozuje jeho právo na dovolenou a její výpočet se provádí v hodinách, nikoli ve dnech jako dosud
• Výměra dovolené zůstává stejná (v DP 5 týdnů), čerpat se bude od roku 2021 v hodinách s výjimkou dovolené, na níž vznikl nárok do konce roku 2020 a nebyla do konce roku 2020 vyčerpána – ta bude i nadále čerpána i v roce 2021 ve dnech

Důvod novelizace:

Zajištění spravedlivějšího systému poskytování dovolené zejména u zaměstnanců se sjednanou kratší pracovní dobou, u některých zaměstnanců pracujících v nerovnoměrně rozvržené pracovní době a v případě uzavření pracovního poměru v průběhu měsíce:

• v případě kratší pracovní doby docházelo k situaci, že zaměstnanec s pracovním poměrem uzavřeným na celý kalendářní rok neodpracoval za rok ani 60 dnů potřebných pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok, a tudíž jeho dovolená byla neúměrně kratší než u ostatních zaměstnanců;
• v případě nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, kdy se střídají krátké a dlouhé týdny, vznikaly rozdíly podle toho, ve kterém z týdnů zaměstnanec dovolenou čerpal;
• byl-li pracovní poměr uzavřen až v průběhu měsíce, nikoli první den v měsíci, nevzniklo za tento měsíc právo na dovolenou.

DRUHY DOVOLENÉ

• Podle toho, jak dlouho v kalendářním roce pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval a kolik hodin zaměstnanec za dobu trvání tohoto pracovního poměru odpracoval (kolik CELÝCH násobků stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby), vzniká právo buď na dovolenou za kalendářní rok (trvá-li pracovní poměr 52 týdnů a odpracoval-li 52 násobků stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby) – nebo na její poměrnou část
• Dovolená za odpracované dny se ruší

DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK

• Právo na dovolenou za kalendářní rok získá zaměstnanec, při splnění dvou podmínek:

1. nepřetržité trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli po dobu 52 týdnů v příslušném kalendářním roce
   • za nepřetržitost trvání pracovního poměru se i nadále považuje skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru k témuž zaměstnavateli
   • podmínka trvání pracovního poměru po dobu 52 týdnů je splněna i při uzavření pracovního poměru až 2. ledna, čímž byla odstraněna nerovnost oproti dosavadnímu principu výpočtu dovolené, kdy dovolená příslušela za celé kalendářní měsíce (pracovní poměr musí trvat alespoň 364 dnů v kalendářním roce, aby byla splněna 1. podmínka)

pozn.: v případě, kdy není splněna podmínka trvání pracovního poměru po dobu 52 týdnů, ale zaměstnanec splní 2. podmínku, zaměstnanci sice vznikne nárok na poměrnou část dovolené (nikoli na dovolenou za kalendářní rok), ale počet hodin dovolené bude shodný jako u dovolené za kalendářní rok

2. výkon práce v rozsahu stanovené (kratší) týdenní pracovní doby po dobu 52 týdnů
   • že zaměstnanec během 52 týdnů musí odpracovat stanovenou týdenní pracovní dobu připadající v průměru na každý z těchto týdnů
   • nepřihlíží se k práci přesčas
   • započítávají se jen odpracované CELÉ násobky stanovené týdenní pracovní doby

• Splní-li zaměstnanec uvedené podmínky, přísluší mu dovolená v rozsahu týdenní pracovní doby vynásobená výměrou dovolené
• Výpočet:

Počet hodin dovolené = stanovená (kratší) týdenní pracovní doba x výměra dovolené

Tzn. při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a výměře 5 týdnů je délka dovolené 200 hodin  (kdyby byla sjednána pracovní doba kratší v délce např. 20 hodin týdně, počet hodin dovolené = 20 x 5 = 100)

 

PRODLOUŽENÍ DÉLKY DOVOLENÉ

• Zákon počítá i s možností, že zaměstnanec v kalendářním roce odpracuje podle rozvrhu směn více než 52násobek týdenní pracovní doby. Může to nastat u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, pokud vyrovnávací období přechází z jednoho kalendářního roku do druhého a zaměstnanec má v prvním roce rozvrženo více směn.
• Potom přísluší za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu vždy 1/52 dovolené za kalendářní rok.
• Dovolená se vždy zaokrouhluje na celé koruny nahoru

Příklad:

Zaměstnanec se stanovenou týdenní pracovní dobou (TPD) 37,5 hodin odpracoval v roce 2021 celkem 2 028 hodin.

Nejdříve je třeba zjistit počet odpracovaných celých násobků stanovené TPD:

Počet celých odpracovaných násobků TPD = 2 028 : 37,5  = 54,08, tj. celých 54 násobků TPD (ke 3 hodinám nad celé násobky stanovené TPD se nepřihlíží).

 

Za každou odpracovanou stanovenou TPD v kalendářním roce přísluší 1/52 stanovené TPD vynásobená výměrou dovolené:

 

Počet hodin dovolené = 1/52 stanovené TPD za každou odpracovanou TPD x výměra dovolené nebo Počet hodin dovolené = počet odpracovaných TPD/52 x počet hodin dovolené za kal. rok

 

Délka dovolené = 37,5 / 52   x   54  x  5  =   194,71 zaokr. nahoru 195 hodin dovolené

• Z uvedeného důvodu je nezbytné u zaměstnanců pracujících v nerovnoměrně rozvržené pracovní době na konci roku provést kontrolu odpracovaných TPD, zda nedošlo k odpracování více (nebo méně) než 52násobku TPD.

 

DOBY POVAŽOVANÉ ZA VÝKON PRÁCE

Jako odpracované se pro účely dovolené posuzují nejen skutečně odpracované hodiny, ale také doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, tj. doba:

• kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci (na straně zaměstnance i zaměstnavatele) mimo doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování a doby, po níž byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy
• kdy zaměstnanec čerpá dovolenou
• kdy si vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek
• kdy nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy

Ne všechny důležité osobní překážky v práci se započítávají jako výkon práce plně. Překážky uvedené v § 216 odst. 2 zákoníku práce se posuzují jako výkon práce pouze do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby – viz sloupec překážek v tabulce vpravo (tzn. u 40tihod. úvazku se tyto překážky v práci započítávají pouze do výše 800 hodin – což odpovídá 100 směnám dle stávající úpravy).

Podmínkou, aby tyto překážky v práci byly považovány za výkon práce pro účely dovolené je, že mimo dobu jejich trvání zaměstnanec musí odpracovat v kalendářním roce alespoň 12tinásobek stanovené týdenní pracovní doby (analogie odpracování stávajících 60 směn).

Např.: Nastoupí-li žena po rodičovské dovolené 1.11. zpět do zaměstnání a odpracuje při úvazku 40 hodin týdně do konce roku pouze 360 hodin nesplní podmínku odpracování 12tinásobku stanovené týdenní pracovní doby potřebnou pro částečný zápočet rodičovské dovolené jako odpracované doby (odpracovala pouze devítinásobek). Vznikne jí tudíž dovolená pouze ve výši 35 hodin (40/52 x 9 x 5)

 

Jako výkon práce (odpracovaná doba) se pro účely dovolené
započítává plně	započítává jen do výše 20tinásobku stanovené týdenní pracovní doby
DPN pro pracovní úraz a nemoc z povolání	DPN (s výjimkou pracovního úrazu a nemoci z povolání), karanténa
Mateřská dovolená a rodičovská dovolená zaměstnance po dobu, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou	Rodičovská dovolená
Jiné důležité osobní překážky v práci uvedené v NV č. 590/2006 Sb., překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro plnění branné povinnosti či školení, OČR, doba poskytování dlouhodobé péče	Jiné důležité osobní překážky v práci (s výjimkou překážek uvedených v NV č. 590/2006 Sb.), např. sickday, poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci na vlastní žádost, výkon vazby apod.
Překážky v práci na straně zaměstnavatele
Čerpání dovolené
Čerpání náhradního volna
Směna odpadlá v důsledku svátku, za který přísluší náhrada mzdy

 

Příklad (bez částečného započtení překážky v práci):

Zaměstnanec se stanoveným úvazkem 40 hodin/týden byl od 1.3.2021 uznán DPN, nemoc trvala do konce roku.

Odpracoval 40 osmihodinových směn + 1 svátek (tj. 328 hodin)

• je třeba zjistit, kolik celých stanovených TPD odpracoval

328 : 40 = 8,2            odpracoval 8 celých stanovených TPD

• aby bylo možné započítat dobu DPN až do výše 20tinásobku stanovené TPD jako odpracovanou, musí zaměstnanec v kalendářním roce odpracovat alespoň 12tinásobek stanovené TPD
• vzhledem k tomu, že odpracoval pouze 8 stanovených TPD, nelze hodiny DPN započítat jako odpracované a zaměstnanci vznikne nárok na poměrnou část dovolené pouze za dobu, kterou odpracoval od 1.1. do 28.2.2021
• Počet hodin dovolené = 40/52 = 0,769 0,769 x 8 x 5 = 30,76       31 hodin

Příklad (s částečným započtením překážky v práci):

Zaměstnanec se stanoveným úvazkem 40 hodin/týden byl od 1.3.2021 uznán DPN, nemoc trvala do 31.10.2021. Odpracoval 83 osmihodinových směn + 3 svátky (tj. 688 hodin)

• je třeba zjistit, kolik celých stanovených TPD odpracoval

688 : 40 = 17,2          odpracoval 17 celých stanovených TPD

• odpracoval více než 12tinásobek stanovené TPD, tudíž lze započítat až 20tinásobek stanovené TPD, které zameškal z důvodu DPN
• z důvodu DPN zameškal 1 400 hodin, započítat jako odpracovanou dobu lze pouze 20tinásobek stanovené TPD, tj. pouze 800 hodin
• Počet odpracovaných hodin pro účely dovolené = 688 + 800 = 1 488 hodin
• Počet odpracovaných stanovených TPD pro účely dovolené = 1488 : 40 = 37,2 na celé TPD – 37
• Počet hodin dovolené = 40/52 = 0,769 0,769 x 37 x 5 = 142,26    143 hodin

 

DOVOLENÁ PŘI ZMĚNĚ ÚVAZKU

• Nový způsob stanovení práva na dovolenou, který je závislý na odpracované stanovené nebo kratší pracovní době, vyvolává nutnost přepočítat nárok na dovolenou dojde-li ke změně úvazku.
• V případě změny délky týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku je nezbytné upravit délku dovolené, a to v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílným úvazkem
• V praxi to znamená, že se stanoví průměrná délka týdenní pracovní doby zaměstnance (s využitím počtu kalendářních dnů připadajících na jednotlivá období jako vážený průměr), kterou se vydělí počet hodin odpracovaných zaměstnancem a celé násobky tohoto podílu se použijí pro standardní výpočet délky poměrné části dovolené

Příklad:

Zaměstnanec měl od 1.1.2021 do 30.4.2021 stanovenou TPD ve výši 40 hodin, od 1.5.2021 do konce roku 30 hodin. V roce 2021 odpracoval celkem 1746 hodin.

• Je třeba stanovit průměrnou délku TPD:

1.1.– 30.4.    = 120 kalendářních dnů x úvazek 40 hod    = 4 800 hodin

1.5. – 31.12. = 245 kalendářních dnů x úvazek 30 hodin = 7 350 hodin

Součet             365 kalendářních dnů                                    12 150 hodin

Průměrná TPD za rok = 12 150 : 365 = 33,287

• Z odpracované doby je třeba stanovit celé násobky průměrné TPD

Počet odpracovaných násobků průměrné TPD = odpracovaná doba : průměrná TPD

1 746 : 33,287 = 52,452        tj. 52 celých násobků

• Odpracoval celých 52 stanovených TPD, přísluší dovolená za kalendářní rok, kdy při výpočtu se použije průměrná délka TPD a výměra dovolené 5 týdnů

Délka dovolené v hodinách = 33,287 x 5 = 166,435           zaokr. 167 hodin

 

DOVOLENÁ ZA POMĚRNOU ČÁST KALENDÁŘNÍHO ROKU

• Pokud zaměstnanci nevznikne právo na dovolenou za kalendářní rok, protože nekonal práci po dobu 52 týdnů (ať už proto, že pracovní poměr vznikl v průběhu kalendářního roku nebo protože neodpracoval v průměru připadajícím na týden stanovenou nebo sjednanou týdenní pracovní dobu), přísluší mu poměrná část dovolené za kalendářní rok
• Podmínky:
  • nepřetržité trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli alespoň po dobu 4 týdnů
  • odpracování alespoň 4násobku stanovené (nebo kratší) týdenní pracovní doby
• poměrná část dovolené činí za každou CELOU odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu 1/52 počtu hodin této pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené.
• nezapočítává se práce přesčas

Příklad:

Zaměstnanec se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin uzavřel pracovní poměr od 1.10.2021 do 31.12.2021. V tomto období odpracoval 529 hodin.

Nejprve je třeba zjistit počet celých odpracovaných stanovených TPD = 529 : 40 = 13,22

(tzn. odpracoval celých 13 stanovených TPD – k 9 hodinám nad celé násobky TPD se nepřihlíží)

Počet hodin dovolené:

40/52 = 0,769                 0,769 x 13 x 5 = 49,99

Zaokrouhleno nahoru 50 hodin dovolené         

 

PODMÍNKA VZNIKU PRÁVA NA POMĚRNOU ČÁST DOVOLENÉ

• Podmínkou vzniku práva na poměrnou část dovolené je výkon práce v příslušném kalendářním roce alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené (nebo kratší) týdenní pracovní doby
• V případě, kdy pracovní poměr sice trvá 4 týdny, ale nebyla dodržena podmínka odpracování stanovené týdenní pracovní doby připadající v průměru na každý z těchto 4 týdnů, tak nárok na poměrnou část dovolené nevznikne

Příklad:

Stanovená týdenní pracovní doba = 40 hodin

Pracovní poměr od 1.10.2021 do 28.10.2021

Odpracoval 156 hodin

Počet celých odpracovaných stanovených TPD = 156 : 40 = 3,9

Zaměstnanec odpracoval pouze 3 celé stanovené TPD – nárok na dovolenou nevznikl

 

DOVOLENÁ PŘI ZMĚNĚ ZAMĚSTNÁNÍ V PRŮBĚHU KALENDÁŘNÍHO ROKU

• Změní-li v průběhu roku zaměstnanec zaměstnavatele, může mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou, na kterou vzniklo právo u zaměstnavatele dosavadního.
• Novela ZP upouští od podmínky, že na sebe musí pracovní poměry bezprostředně navazovat
  • nově zůstávají pouze 2 podmínky:
    • žádost zaměstnance před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele
    • dohoda zaměstnavatelů o úhradě náhrady mzdy

 

KRÁCENÍ DOVOLENÉ

• Nová úprava dovolené nepočítá s následným krácením dovolené pro překážky v práci jako dosud. Zaměstnanci se nově překážky v práci za výkon práce uznávají, ale pouze do limitu 20tinásobku stanovené TPD v kalendářním roce.
• krácení dovolené se upravuje pouze pro případ neomluveného zameškání směny zaměstnancem.
  • avšak dosavadní postih zaměstnance za neomluvenou absenci (kdy bylo možné krátit dovolenou o 1 – 3 dny) se snižuje na počet skutečně zameškaných hodin v neomluveně zameškané směně, přičemž neomluvená zameškání kratších částí směn lze sčítat
• zůstávají zachovány povinnosti zaměstnavatele při krácení dovolené:
  • povinnost ponechat zaměstnanci, který byl v pracovním poměru celý kalendářní rok, alespoň 2 týdny dovolené
  • povinnost projednání s odborovou organizací

 

ČERPÁNÍ DOVOLENÉ V HODINÁCH

• Od roku 2021 se bude dovolená čerpat v hodinách, neznamená to však, že se tím umožní např. čerpání dvou hodin dovolené, i nadále nebude přípustné určit čerpání dovolené v délce kratší, než je směna.
• Dovolenou kratší, než celá směna bude možné výjimečně určit pouze se souhlasem zaměstnance, a to minimálně v délce poloviny směny (pokud nepůjde o zbývající část nevyčerpané dovolené, která by byla kratší než polovina směny)
• Za souhlas zaměstnance s čerpáním dovolené k délce kratší, než je délka směny, se považuje jeho podpis na formuláři Dovolenka
• Nebude-li zbytek dovolené v délce kratší, než polovina směny, v příslušném kalendářním roce vyčerpán, převádí se do následujícího kalendářního roku
• Na základě přechodného ustanovení zákona dovolená, na kterou vznikl nárok do konce roku 2020 a nebyla do konce roku 2020 vyčerpána bude muset být čerpána ve dnech (nelze ji přepočítat na určitý počet hodin a čerpat v hodinách). Tzn. v příštím roce budou zaměstnanci, kterým zbyde dovolená z roku 2020, nejprve čerpat „starou“ dovolenou – ve dnech a až poté dovolenou, na kterou vznikl nárok v roce 2021, a to v hodinách.
• V aplikacích evidujících pracovní dobu zaměstnanců
  • se bude i nadále vykazovat čerpání dovolené kódem D, zpracovatel zadá období, v němž je dovolená čerpána a aplikace sama přednostně vykáže nejprve čerpání převedené dovolené z roku 2020 ve dnech a po jejím vyčerpání začne automaticky vykazovat dovolenou v hodinách, na kterou vznikl nárok v roce 2021 a následujících.
  • v sestavách bude rozděleno čerpání dovolené na čerpání dovolené převedené z roku 2020– ve dnech a čerpání dovolené příslušného kalendářního roku v hodinách
• Ve formuláři Dovolenka se bude vypisovat čerpání dovolené ve směnách, pouze v případě, kdy bude čerpání dovolené v délce kratší, než je délka směny, bude třeba vyplnit počet hodin čerpané dovolené.

 

PŘEVEDENÍ DOVOLENÉ

• Převádět dovolenou do následujícího kalendářního roku bylo možné podle stávající právní úpravy pouze v případě, kdy v čerpání dovolené zaměstnavateli bránily překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
• U takto převedené dovolené byl zaměstnavatel povinen určit její čerpání tak, aby byla dovolená vyčerpána nejpozději do konce tohoto následujícího kalendářního roku.
  • neurčil-li její čerpání do 30. června, přešlo od 1. července právo určit dovolenou též na zaměstnance (a to se stejnými pravidly jako při určení dovolené zaměstnavatelem: oznámení písemnou formou, min. 14 dnů před jejím čerpáním, nedohodne-li se zaměstnavatelem na jiné době oznámení).
• Pokud nemohla být převedená dovolená vyčerpána z důvodů dlouhodobých překážek v práci na straně zaměstnance ani do konce tohoto následujícího kalendářního roku, byl zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené po skončení těchto překážek.
• TOTO PRAVIDLO ZŮSTÁVÁ ZACHOVÁNO
• Novela ZP připouští možnost převedení nevyčerpané části dovolené přesahující výměru 4 týdnů (tj. v DP 5. týden dovolené) v případě oprávněného zájmu zaměstnance a na základě jeho písemné žádosti.
  • zaměstnanec tedy může požádat vedoucího o převod maximálně 1 týdne dovolené do následujícího roku
  • k tomuto účelu byl vytvořen formulář Žádost o převedení dovolené
  • vedoucí útvaru do Žádosti uvede své stanovisko, v případě zamítavého stanoviska též zdůvodnění a předá kopii zaměstnanci, žádosti zůstávají na pracovišti vedoucího útvaru.

 

ČERPÁNÍ DOVOLENÉ V DEN SVÁTKU

• Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené
  • u zaměstnance pracujícího po – pá, připadl-li svátek 28. září na pondělí a zaměstnanec čerpal v týdnu od 28.9. do 4.10. týden dovolené, vyčerpá pouze 4 dny dovolené, za pondělí přísluší náhrada mzdy za svátek
• Toto pravidlo neplatí, když by zaměstnanec byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat a čerpání tohoto jednoho jediného dne dovolené na den svátku bylo určeno na jeho žádost (např. v nepřetržitém pracovním režimu, kdy směna v důsledku svátku neodpadne a v případě nepřítomnosti zaměstnance by musela být práce zajištěna jiným zaměstnancem). V takovém případě se jedná o čerpání dovolené a tento den bude započítán mezi čerpané dny dovolené.
  • musí se jednat o žádost zaměstnance o čerpání dovolené
  • musí se jednat o čerpání pouze jednoho jediného dne (resp. více za sebou následujících dnů svátku, jde-li o červenec nebo prosinec), a to na den svátku
    • požádá-li o čerpání dovolené na 17.11., bude se jednat o čerpání dovolené v den svátku, požádá-li o čerpání dovolené od 16.11 – 17.11., bude příslušet za 17.11. sváteční náhrada a dovolená bude čerpána pouze dne 16.11.
    • o čerpání dovolené se bude jednat i v případě, kdy zaměstnanec pracující v nerovnoměrně rozvržené pracovní době bude čerpat dovolenou souvisle celý týden – (např. od 15.do 21.11.2021), ale směnu bude mít rozvrženou pouze na sváteční den (17. 11. 2021),
  • a to u směny, která v důsledku svátku neodpadla, ale zaměstnanec byl povinen ji odpracovat
• do aplikací evidujících pracovní dobu je nezbytné, aby vedoucí zadal v den svátku čerpání dovolené namísto sváteční náhrady, aplikace takové čerpání umožní
• k tomuto účelu byl vytvořen formulář

 

ČERPÁNÍ DOVOLENÉ PO MATEŘSKÉ DOVOLENÉ

Zrušeno bylo ustanovení § 223 odst. 1 ZP o nekrácení dovolené z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené, čerpá-li zaměstnankyně dovolenou bezprostředně po skončení mateřské dovolené.

Zůstává zachován odst. 5 § 217 ZP, podle kterého je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené.

• Zaměstnankyně musí požádat o čerpání dovolené před ukončením mateřské dovolené
• Je nepodstatné, zda po čerpané dovolené bude zaměstnankyně čerpat rodičovskou dovolenou nebo zda nastoupí do zaměstnání, zaměstnavatel je v obou případech povinen žádosti zaměstnankyně o čerpání dovolené vyhovět.

Příklad čerpání dovolené až po ukončení rodičovské dovolené:

Zaměstnankyně s týdenní pracovní dobou 40 hodin pracující v rovnoměrně rozvržené pracovní době po – pá nastoupila na mateřskou dovolenou 18.1.2021, v lednu odpracovala 88 hodin (10 směn + svátek). Po ukončení mateřské dovolené v délce 28 týdnů požádala o čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte.

Počet hodin považovaných jako odpracované ke zjištění, zda je splněna podmínka odpracování 12násobku stanovené TPD:

Svátek + odpracované směny + MD = 8 + 80 + 1 120= 1 208 hodin

1 208 : 40 = 30,2  tj. celých 30 stanovených TPD

Zaměstnankyně odpracovala 30tinásobek stanovené TPD, podmínka je splněna, lze započítat až dvacetinásobek stanovené TPD následně čerpané rodičovské dovolené jako odpracovaná doba, tj 800 hodin (z 880 hodin RD čerpané v roce 2021).

Počet odpracovaných hodin pro účely dovolené po započtení RD = 1208 + 800 = 2 008

Počet odpracovaných stanovených TPD = 2 008 : 40 = 50,2, tj. 50 celých násobků TPD

Zaměstnankyně nesplnila podmínku výkonu práce po dobu 52týdnů, přísluší ji poměrná část dovolené, nikoli dovolená za kalendářní rok.

Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou TPD jednu dvaapadesátinu stanovené TPD vynásobenou výměrou dovolené:

40/52 = 0,769      0,769 x 50 = 38,45     38,45 x 5 = 192,25 zaokrouhleno nahoru 193 hodin

Délka dovolené činí 193 hodin. Tuto dovolenou bude moci vyčerpat po ukončení rodičovské dovolené.

Příklad čerpání dovolené bezprostředně po ukončení mateřské dovolené:

Zaměstnankyni s týdenní pracovní dobou 40 hodin skončila mateřská dovolená 22.3.2021 (456 zameškaných hodin).

Do odpracované doby pro účely propočtu počtu hodin dovolené je třeba započítat:

• případnou převedenou dovolenou z předchozího roku
• počet hodin považovaných v příslušném roce za odpracované (tj. doba MD)
• v případě, že dojde započtením převedené dovolené a odpracované doby k odpracování více než 12tinásobku TPD, započítává se i max, dvacetinásobek TPD z RD

Počet hodin považovaných jako odpracované ke zjištění, zda je splněna podmínka odpracování 12násobku stanovené TPD = doba MD do 22.3.2021 = 456 hodin

Počet odpracovaných TPD = 456 : 40 = 11,4 tj. 11 celých TPD

Zaměstnankyně neodpracovala alespoň 12tinásobek TPD, nelze jí započítat až dvacetinásobek TPD z RD a dovolená se vypočítá pouze z doby MD.

Počet hodin dovolené = 40/52 x 11 x 5 = 0,769 x 11 x 5 = 42,29,  zaokr. 43 hodin dovolené.

 

Pokud by zaměstnankyně v uvedeném příkladu měla zůstatek dovolené z předchozího roku 5 dnů, tyto dny by se započetly do výpočtu nároku na dovolenou a propočet by byl následující:

Počet hodin považovaných za odpracované ke zjištění, je-li splněna podmínka odpracování 12násobku stanovené TPD = MD + převedená dovolená = 456 + 40 = 496 hodin

Počet odpracovaných TPD do konce MD = 496 : 40 = 12,4 zaokr. 12 celých TPD

Podmínka odpracování 12tinásobku TPD je splněna, lze započítat až 20tinásobek TPD z RD (pracovní volno z důvodu RD trvalo 1 632 hodin, z toho 800 lze započíst jako odpracovaná doba)

Počet „odpracovaných“ hodin vč. zápočtu RD = 496 + 800 = 1296 hodin

Počet odpracovaných TPD vč. zápočtu RD = 1296 : 40 = 32,4          tj. 32 celých TPD

Počet hodin dovolené = 40/52 x 32 x 5 = 0,769 x 32 x 5 = 123,04      zaokr. 124 hodin

 

NADÚVAZEK A ZÁPOČET DO ODPRACOVANÉ DOBY

U zaměstnanců, s nimiž byla sjednána kratší pracovní doba, je třeba na konci roku zjistit počet odpracovaných TPD a zohlednit případné hodiny odpracované nad sjednanou TPD do nároku na dovolenou. Započítává se pouze tzv. „nadúvazková“ práce, tzn. práce do limitu stanovené TPD, nikoli práce přesčas.

Příklad:

Se zaměstnancem byla sjednána kratší pracovní doba o délce 35 hodin týdně. Za kalendářní rok, v němž by měl dle rozvrhu směn odpracovat 1 827 hodin odpracoval 2 020 hodin.

Počet odpracovaných sjednaných TPD = 2020 : 35 = 57,71 – tj. 57 celých TPD

Počet hodin dovolené = 35/52 = 0,673      0,673 x 57 x 5 = 191,80      zaokr. 192 hodin

Zaměstnanec bude mít nárok na dovolenou celkem 192 hodin (v případě, kdyby neměl nadúvazkovou práci, jeho nárok na dovolenou by činil 175 hodin:  35 x 5 = 175)

 

---